5A řecká architektura - HOT!
Vznik řeckých městských států.
Vývoj řecké architektury.
Antické stavební řády.
Ve 2. tisíciletí přnl osídlily Balkánský poloostrov řecké kmeny (achájové, iónové, dórové, aiolové =souhrně helénové), které v 1. tisíciletí přnl. vytvořili vyspělou kulturu a umění, které se svou klasičností staly základem celé evropské vzdělanosti. Inspirativnost řeckého umění si lidé uvědomovali už před 2000 lety. Ve světovém umění najdeme jen málo děl tak dokonalých, jako je řecký chrám s přesně vyváženými poměry vertikál a horizontál nebo třeba socha Voztaje Delfského či ušlechtilý tvar bílého lékythu s brilantní lineární kresbou. Vliv mají také řecké divadelní hry a filosofie.
Řecko se rozpadá na řadu malých krajinek, často (téměř nepřístupně) oddělených horskými hřbety, z nichž žádná nemá takovou polohu, aby přirozeně ovládla ostatní. Proto řekové nedospěli k jednotnému státu, ale řecké kmeny začaly kolem 800 přnl. postupně zabírat nová sídla a zakládaly drobné městské státy (polis), které představovaly samostatné politické jednotky.
Byly to např. Lakonika se Spartou, Elys s Olympií, Fócie s Delfami, Attika s Athénami.
Umění řecké antiky členíme historicky Do 3 období: archaické (8-6 stol. přnl)
klasické (5-4)
helénistické (3-1)
O nejstarší řecké architektuře toho víme velmi málo, nedochovaly se žádné památky, ale spadají sem počátky řeckého chrámu, jehož základem byl mykénský megaron.
V archaickém období se vyhranily hlavní typy řec. chrámu a dórský a poté iónský sloh. Architektura byla zpvu dřevěná, kolem r. 600 nahradil dřevo kámen. Podle počtu sloupů v průčelí a podle toho, jestli chrám obepínala 1 nebo 2 řady sloupů se vyhranily různé typy chrámů: megaron, in antis, prostylos, amfiprostylos, periptelos, dipteros, tholos. (pozn autora možná máme vědět jak kerej vypadal nevim)
Chrám měl předsíň, svatyni s kultovní sochou a zadní předsíň, která byla uzavřena zdí nebo mříží a sloužila k uložení chrámového nářadí, darů a pokladů. Do chrámu směli jen kněží a kněžky, lid se shromažďoval před chrámem. Chrám stál na stupňovité podezdívce (stylobates). Na ní stály sloupy s kladím, průčelí ukončoval trojúhelníkový štít (tympanon se sochařskou výzdobou). Střecha byla sedlová (podle mně nebyla ale co je psáno to je dáno), krytá taškami nebo mramorovými deskami. Klenba se v řeckém chrámu nevyskytuje a okna taky ne.
příklady chrámů: - Héřin chrám v Olympii (600 přnl., dórský)
- už nevim
V architektuře rozlišujeme základní stavební slohy - dórský, iónský a korintský.
Dórský s vyznačuje masivností a strohostí stavebních článků (řiká se mu mužský sloh) a je pro něj charakteristiický dórský sloup. Ten se skládal z hlavice a dříku a neměl patku. Je kanelovaný (tzn žlábkovný), zužuje se vzhůru a má entasi (vydutí).
Iónský sloh je olehčenější, jemnější a zdobnější (ženský sloh). Iónský sloup je štíhlejší, hlavice je opatřena po stranách dvěma volutami, má patku tvořenou z vydutých a oblých tvarů.
Ve 4. stol. se objevuje také korintská hlavice složená z akantových listů a drobných volut.
V 5. stol. umění dosáhlo svého vrcholu, páč řekové zvítězili nad Peršany a s elánem počali obnovovat zpustošenou zemi. Perikles zahájil velkou stavební činnost na obnovu Akrpole, posvátného athénského okrsku. Dórský i iónský řád zde dosáhly dvého vrcholu.
Periklés přestavěl Akropoli podle nového plánu, při čemž mu uměleckým poradcem byl sochař Feidias. Na Akropolis se stoupalo od západu po mramorovém schodišti a vcházelo se propylajemi postavenými v letech 437-432 architektem Mneskilem, který zde kombinoval dórský i iónský řád.
Vpravo od vchodu stál chrám bohyně Níké, vlevo pinakotéka (obrazárna). Na nádvoří byly mimo menší budovy vybudovány 2 nádherné chrámy:
Na jižní straně chrám bohyně Athény Partheon vytvořený architekty Iktinem a Kallikratem v dórském řádu a sochařsky vyzdobený Feidiem a jeho žáky. Kdyby v něm Turci neuskladnili střelný prach a nebacil do něj hrom, byl by se dochoval v lepším stavu
Na severní straně Erechteion který je chatakteristický svou předsíní, v níž jsou kariatýdy, sloupy ve tvaru dívek. Nesou kladí.
(Na nádvoří naproti Propylajím stála Feidiova bronzová socha Athény 7,5 m vysoká.)
Začínají se také budovat města se shromaždištěm pro sněm a radu, s tržištěm a veřejným prostranstvím - agaron, na kterém byla sloupořadí, škola filosofů a růžné veřejné budovy. Zřizuje se též kanalizace a začínají se stavět kamenná divadla, která byla důležitým prostředkem mravní výchovy a mělo v té době vynikající dramatiky (Sofoklés, Euripidés). Dionýsovo pojalo 17 000 diváků. Divadlo mělo hlediště postavené na přírodním svahu, sedadla byla vytesána do skály. Orchestra byla kruhová plocha, původně uprostřed s oltářem, na němž se na začátku představení objetovalo Dionýsovi. Později sloužila sboru. Prostor uzavírala skéné, obdélná stavba s několika místnostmi, z níž vystupovali herci. Před ní bylo asi třímetrové podium zdobené v průčelí sloupy.